2. kapitola

20. července 2009 v 19:36 | Nika* |  --Diamant moci--
2. kapitolka

"Před několika sty lety, žila na zemi určitá skupina lidí. Říkali si vladaři a jako hlavu celé své skupina měli vládce. Vlastnili diamant, pomocí kterého si dokázali podmanit všechno lidstvo na celém světě. Lidé jim sloužili, plnili úkoly, které byly nesplnitelné, nemysleli na své potřeby a tak umírali Jess. Umírali, protože museli dělat věci, které byly vládcem zadané a jejich mysl nedovedla odolat. Diamant zatemňuje mysl podřízeného, aby nepřemýšlel, proč to dělá a nemohl odmítnout.
Vladaři žili zde v Londýně a později se právě Londýn stal místem všeobecně uznávaným jako "Sídlo vladařů".
Prvním vládcem se stal Böhman. Vlastnil diamant od svého narození, nikdy se nezjistila odkud se tak zčistajasna objevil, byl prostě prvním majitelem. Když umíral, přál si, aby byl diamant vložen do jeho hrobky. Neměl žádné potomky,- Prozatím nad tím nepřemýšlej Jess, ale později se k tomu vrátíme-. Muž, kterého Böhman považoval za svého přítele celý svůj život, Parmos, ho ale chvíli před smrtí zradil. Ukradl diamant a vyrobil jeho identický duplikát. Pravý diamant si ponechal a stal se tak novým majitelem, bohužel však ne novým vládcem. Diamant mu nesloužil tak, jak by správně měl. Parmos se rozhněval a chystal se diamant zničit. Nepodařilo se mu to a ani se to nikdy nikomu nepodaří. Diamant je nezničitelný," odmlčel se.

"Je to zajímavé, ale pořád jsme se ještě nedostali k tomu, co s tebou poslední dny je,"
"Ano, dostanu se k tomu, ale nejdříve se tě na něco musím zeptat. Proč si myslíš, že Parmosovi diamant nesloužil?" zeptal se Paul.
"Hmm…Možná proto, že mu ve skutečnosti nepatřil. Diamant slouží jen osobě, která ho doopravdy vlastní. Tati, netuším ale kdo by jí mohl být."
"Uvažuješ správně a ano, je to opravdu tak. Parmos opravdu nebyl pravým majitelem diamantu. Novým majitelem se stane po smrti starého majitele, jeho potomek. Jen on se může stát právnoplatným dědicem diamantu. Pamatuj si Jess - Diamant si nevybírá ten, co chce být jeho novým majitelem, ale diamant si vybere svého nového majitele."
"Ale co když je více dědiců? Co když starý majitel měl více než jednoho potomka? Kdo se tedy stane novým majitelem?" zeptala se Jess a pozorně naslouchala otcově vyprávění. Stále se však obávala konce.
"Očekával jsem, že se zeptáš Jess. Jsi stejně tak chytrá a bystrá, jako byla tvá matka. Pokud měl starý vládce více dědiců, diamant si sám vybral, který z nich se stane novým majitelem. Po smrti vládce se jeho potomci musí zúčastnit obřadu, který se nazývá "Výběrové kolo". Každému je postupně do ruky vkládán diamant. Pokud se diamant rozzáří rudě, ten co ho právě drží není jeho novým vlastníkem. Dokud nezazáří modře, teprve tehdy je zvolen nový majitel diamantu a tudíž i nový vládce."
"Ano, to je přeci jasné, jak jsi to říkal: Diamant si nevybírá ten, co chce být jeho novým majitelem, ale diamant si vybere svého nového majitele. Úžasné! Nikdy by mě nenapadlo, že někdy něco podobného existovalo," vydechla nadšeně Jess.
"Existuje," opravil ji ale Paul.
"Opravdu?"
"Ano Jess, a nejen, že pořád existuje, ale majitelem diamantu moci, jak se mu začalo později říkat.." odmlčel se, vstal a přešel k oknu.
"Tati? Kdo je současným majitelem diamantu moci?" naléhala Jess.
"Já," odpověděl Paul.
Nastalo ticho, Paulovi to přišla jako věčnost. Obával se toho, že dcera bude reagovat vyděšeně, ale zareagovala ještě hůř než by čekal. Jako by se mezi nimi utvořila neviditelná, ale velmi silná stěna.
"Tomu nevěřím," prorazila ticho Jess. "Ty máš nadvládu nad celým světem? Ty? Vždyť jsi se nikdy nedokázal chovat jako někdo, kdo má navrch a teď mi tu říkáš, že si dokážeš podřídit celý svět! Celý svět! Víš, co to vůbec znamená?" pokračovala a nervózně přecházela po pokoji.
"Ano, vím, co to znamená a nechápu, co tě tak rozčílilo, vždyť je to kpřece něco dokonalého, neuvěřitelného a -"
"Nadpřirozeného? Bláznivého?"
"Přesně."
"A to ti příjde normální? Tati, ty jsi potomek Böhmana! Ty se mi divíš, že se rozčiluju?"
"Nedivím, ale myslím, že to zase natahuješ do gigantických rozměrů. A pokud si dobře pamatuji, ptala jsi se mě, proč jsem tak nesvůj. Mé odpovědi se ti, ještě nedostalo," připoměl jí Paul.
"Jistě, tak mluv." vyzvala jej Jessica.
"Víš, o takový diamant usilovaly po staletí tisíce lidí. Každý vládce měl za svůj život tolik protivníků, který se snažili diamant získat pro sebe. Postupem času, kdy se rozvíjela technika i magie…Ano Jess, dokonce i magie," zopakoval Paul, když sebou Jess při slově "magie" trhla.
"Takže rozvojem techniky a magie, se prohlubovala bezpečnostní opatření, která byla vládcům poskytována. Jess, nelekni se, až ti povím, co se stalo. Vše je v pořádku, věř mi.
Před měsícem se do domu vloupali dva přestrojení lidé a snažili se diamant získat. Naštěstí jsem měl na sobě ochranou vrstvu, díky níž jsem chráněn před všemi zbraněmi. A dokonce, zaplať pánbůh, byl chráněn i diamant novou ochrannou skříňkou, kterou mi dodali před týdnem."
"Tak to byl ten balík, co ti přišel a já myslela, že je to něco k narozeninám" usmála se Jess a Paul si ulevil. Doufal, že nebude zmatkovat, křičet a kdoví co ještě.
"Nechápu ale, proč tedy mohl Parmos Böhmanovi ten diamant ukrást, když byl zabezpečnen tolika opatřeními," pokračovala zvědavě Jess.
"Ty jsi neposlouchala Jess? Povídal jsem, že dříve taková opatření nebyla. Nebyla vlastně v té době žádná opatření. Pro každého bylo velice snadné diamant ukrást, ale stejně mu byl k ničemu," vysvětlil Paul.
Chvíli mlčky seděli, když se ozvala Jess: "Omlouvám se tati, čekala jsem cokoliv, ale tohle by mě nikdy nenapadlo. Je to na mě hodně, půjdu si lehnout do pokoje."
"Dobře Jess," usmál se Paul.
"Jo a tati," vyhrkla Jessica.
"Ano?"
"Mám tě ráda."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama