Nenávist

19. ledna 2009 v 9:15 | Verru |  °povídky°
Triller povídka o děvčeti, které z nenávisti zavraždilo nejen svého přítele...



"Dlouho jsem přemýšlela, co mám udělat. Dospěla jsem k názoru, že bude lepší na to ZNOVU zapomenout. Nikdy na mne navzáhl ruku a vlastně jak se říká "ani mouše by neublížil", jsem si naivně myslela, že to takhle bude napořád. Netušila jsem, co mě ještě čeká.

Jednou jsem přišla domů a on ležel zase na sedačce a koukal na ten pitomej fotbal. Laskavě jsem se ho zeptala, zda se nehodlá zvednout z gauče a uklidit to nádobí v kuchyni,který tam leželo už asi týden. Samozřejmě, že ten pitomec dělal že mě neslyší. Rozeřvala jsem se na něj, nervy mi už praskali a on se zvedl, přišel ke mě do kuchyně a dal mi facku. Celá tvář mi hořela. Nechtěla jsem aby to takhle dopadlo. Nikdy mě nemlátil, přísahám, ale dneska....

Nevydržela jsem to. A tak jse prostě vzala lampu a třiskla ho s ní do hlavy. Nechtěla jsem to. Nechtěla jsem ho přeci zabít. Jen mu ublížit. Ale proboha ne zabít. Jenomže jedno utrpení střídá druhé. Jemu se na hlavě objevila krvavá čára z ruky mu vypadlo pivo a z úst uniklo zašeptání: "Omlouvám se..."
V tu chvíli mi došlo co jsem provedla. On nebyl zlý. Jen špatně vychovaný a k té facce jsem ho vyprovokovala věčným sekýrování, ale teď je po všem. Provedla jsem něco strašnýho. Já...já ho zabila.

Sbalila jsem jeho tělo a odvezla ho na most přes řeku. Tam jsem ho s hysterickým pláčem hodila dolů do vody. Hlasitě to šplouchlo. V tom jsem uviděla na druhé straně mostu stát osobu. Zeptala jsem se: "Kdo jste?", ale nikdo mi neodpověděl. Dostala jsem strach. Strach z prozrazení. Sebrala jsem ze země kámen a hodila ho po něm. No...a ten člověk se prostě vypařil.
Věříte mi, že ano. V jednu chvíli tam stál a potom...tam nebyl. Říkám vám to přesně tak, jak to bylo."

Marcela Samuelová zavraždila svého přítele. Nebyl to úmysl. Osoba, kterou viděla na mostě, nebyl člověk. Byl to duch zabitého muže. Nebylo to naposledy, co ho uviděla. Vídala ho denně. V každé části její cely. Nejen, že byla odsouzena strávit nějaký čas za mřížemi, ale byla odsouzena pykat za svůj čin do konce života.
Zavřena byla na 5 let. Po 4 letech byla na podmínku propuštěna za dobré chování. V současné době pracuje jako servírka, je vdaná a má čtyřletého syna.

""Svědomí neporučíš""

<<<vše je pouhá fikce, spojitosti se skutečnými osobami a životy, jsou čistě náhodně>>>
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eliška Eliška | E-mail | Web | 16. srpna 2009 v 19:03 | Reagovat

Wow, docela detektivka... Ale pěkné ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama